Tyto stránky používají soubory cookies třetích stran ke zlepšení funkce,
více info
, používáním webu souhlasíte s jejich užitím.
| yMapy.cz - mapy krajů měst obcí, mapy států zemí oblastí, letecké mapy, teréní mapy, fotomapy, satelitní mapy, záběry z družice,
zajímavosti ze světa i z ČR, osobní mapy profily a místa, fotografie z cestování, památky |
Betonová rozhledna s krytým ochozem, momentálně v horším technickém stavu, ale zatím bezpečná. Oproti stavu před několika lety je zřejmé že se o ní začíná někdo starat. Nedávno byl i pokácen porost v okolí rozhledny a ta..
Předchůdce dnešního zámku, hrad Konopiště, vznikl na konci 13. století, kdy byl oporou pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Šternberkům patřil od roku 1327, kteří zde krátce věznili krále Václav IV. Za husitských válek s..
Románský hrad, ležící asi 10 kilometrů od Benešova, plnil především pevnostní funkci. K románské rotundě z 12. století byl přistavěn, pravděpodobně Přemyslovci, okolo roku 1200, hrad, který byl ve 14. století rozšířen a ..
Zámek se rozkládá v okrese Benešov ve Středočeském kraji a je již 40 let součástí Národního muzea. Dříve zde stávala kamenná gotická tvrz, která byla postupně přestavena na renesanční zámek. Dnešní podobu dostal zámek 19..
Pyšelský zámek z 16. století je původně renesanční stavba s psaníčkovou výzdobou. Vystřídala se zde celá řada majitelů zámku i panství. První zmínka pochází z roku 1295, kdy je jmenován Přebor z Pyšel, k dalším významný..
Kamenný most na Žampachu je dle některých zdrojů nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě. Technické parametry: výška - od nejvyššího místa mostovky ke dnu strže Kocour - ..
Zámek Jemniště nebyl postaven jako opevněná pevnost, nýbrž jako venkovská vila, sloužící převážně pro pohodlí majitele. Neví se přesně, kdy byl zámek postaven, ale první doložené zprávy se datují do roku 1381, kdy zámek ..
Objekt se nenachází přímo ve městě, ale v Dolním Studeném. Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru - Kocourském žilném pásmu. Celková délka dosud známých chodeb je 280..