Tyto stránky používají soubory cookies třetích stran ke zlepšení funkce,
více info
, používáním webu souhlasíte s jejich užitím.
| yMapy.cz - mapy krajů měst obcí, mapy států zemí oblastí, letecké mapy, teréní mapy, fotomapy, satelitní mapy, záběry z družice,
zajímavosti ze světa i z ČR, osobní mapy profily a místa, fotografie z cestování, památky |
Předchůdce dnešního zámku, hrad Konopiště, vznikl na konci 13. století, kdy byl oporou pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Šternberkům patřil od roku 1327, kteří zde krátce věznili krále Václav IV. Za husitských válek s..
Románský hrad, ležící asi 10 kilometrů od Benešova, plnil především pevnostní funkci. K románské rotundě z 12. století byl přistavěn, pravděpodobně Přemyslovci, okolo roku 1200, hrad, který byl ve 14. století rozšířen a ..
Betonová rozhledna s krytým ochozem, momentálně v horším technickém stavu, ale zatím bezpečná. Oproti stavu před několika lety je zřejmé že se o ní začíná někdo starat. Nedávno byl i pokácen porost v okolí rozhledny a ta..
Pyšelský zámek z 16. století je původně renesanční stavba s psaníčkovou výzdobou. Vystřídala se zde celá řada majitelů zámku i panství. První zmínka pochází z roku 1295, kdy je jmenován Přebor z Pyšel, k dalším významný..
Zámek Jemniště nebyl postaven jako opevněná pevnost, nýbrž jako venkovská vila, sloužící převážně pro pohodlí majitele. Neví se přesně, kdy byl zámek postaven, ale první doložené zprávy se datují do roku 1381, kdy zámek ..
Původně se hrádek nazýval Veselé a byl postaven jako nástupce hradu Čejchanova, který byl pro nevýhodnou polohu dobyt a jeho zbytky můžeme najít cca 200m pod zámkem. Komorní Hrádek postavil roku 1412 vyšehradský purkrabí..
Na místě středověké tvrze nechali Salmové v 18. století vybudovat zámek. Od roku 1870 patřil zámek průmyslníku Františku Ringhofferovi. Dnešní podobu zámek získal kolem roku 1900, kdy byl upraven podle projektu architekt..
Objekt se nenachází přímo ve městě, ale v Dolním Studeném. Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru - Kocourském žilném pásmu. Celková délka dosud známých chodeb je 280..